Zajímavosti Brušperku a okolí

 

Brušperk se nachází na mezi důležitými městy Severní Moravy Ostravou (12 km do významné průmyslové zony Hrabová) a Frýdkem-Místkem (12 km). V blízkosti se nachází letiště Mošnov (10 km). Město nabízí kompletní služby - bakomat , pošta a minimárket vše pár kroků od hotelu.
severní šířka: 49°42'0.097"východní délka: 18°13'27.694"

 

 

Turistické cíle:

Turistická známka č. 1223 Brušperk 

Město v příhraničním okresu Frýdek-Místek. Rozprostírá se na třech pahorcích svažujících se k pravému břehu řeky Ondřejnice a na jejím levém břehu, který mírně stoupá až do nejvyššího bodu města ke Sv. Marku, který leží v nadmořské výšce 312 m.Boží muka nad Brušperkem, zasvěcené Svatému Markovi.

 

Boží muka nad Brušperkem, zasvěcené Svatému Markovi

O tomto místě jsem se dověděl od kamaráda Venu http://www.turistika.cz/profil/venag.html , jenž má také jisté aktivity na Turistice.cz a má úctyhodný věk na to, aby nám mladším dovedl poradit, na jaké pěkné místa se vydat, které běžně unikají naši pozornosti a přitom je máme přímo pod nosem. Jedním takovým jsou Boží muka, na v mapách bezejmenné kótě ve výšce 312 m.n.m., nad městečkem Brušperk. Snad se tomu místu dle některých údajů z netu opravdu říká Kopec Sv. Marka. - A Božím mukám - snad sloup Svatého Marka)

Na výlet na kopec Svatého Marka není třeba si vyhrazovat mnoho času, půjde o krátkou nenáročnou procházku, při které ujdeme z centra Brušperku zhruba 1 km, jen je to pořád do kopečku. Nenáročnost na čas je však paradoxně v přímém protikladu v tom, co nám toto místo může nabídnout. Pomineme - li otázku prospěšnou našim svalům, tak na své si přijde hlavně naše duše. Navíc se nejedná o žádné turisticky profláknuté místo, o kterých se všude píše a fotky přetékají z katalogů a časopisů.

Zkrátka kus obyčejné polní, původně asfaltové cestičky, která jakoby náhodou vede na vrchol kopečku, jemuž vévodí již v úvodu zmiňované Boží muka.. Celý obraz doplňují mladé stromky vysázené kolem této cestičky. Při pohledu z letadla by nás trkla snad jen ta výrazná bílá barva Božích muk, jinak asi nic, co by se vymykalo běžnému okolí. Ale nám nejde o pohled z ptačí perspektivy, my se tam podíváme pěkně zblízka, po pěším nebo cyklistickém výšlapu. Už při projití kolem posledního rodinného domku začneme mít pocit výjimečnosti zdejší lokality.

Jak se pomalu budeme postupně vynořovat nad okolní mírně zvlněnou krajinu, asi si nejdříve všimneme výrazné světlé věže brušperského kostela a skoro pohádkové posazení obce do zdejšího údolí, z něhož na okolní vršky vybíhají jednotlivé barevné pole, sem tam vyšperkované remízky, nebo jen jedním, dvěma listnáči. O pár metrů výše už zcela jistě náš zrak začne pošilhávat dále a dále a zastaví se až na hradbě mohutných beskydských vrcholů. Za dobrého počasí a hlavně viditelnosti budeme ohmatávat pohledem vrcholky Javorového, V. Lipového, Lysé hory, Radhoště, či docela blízké Palkovické hůrky, Štramberskou Trúbu, Starojičínský hrad až po rozlehlé roviny na jihozápadě.

Byť nebudeme vůbec bůhvíjak vysoko (312 m.n.m), tohle vše nám bude prostřeno jak dlani. Nejlépe se na to dívá samozřejmě z „vrcholu", kde nám pro tento účel nějaká dobrá duše dokonce zhotovila šikovnou lavičku. Klikatou cestou nahoru si jistě všimneme mladých stromků, jenž ji lemují po obou stranách a kousek před cílem je nám umožněn díky větší terénní vlně takový fajnový pocit, že jsme hodně vysoko, není najednou vidět nic na obzoru, jenom ty naše Boží muka a stromy kolem. Z Brušperku sem vyjdeme v pohodě do půl hodinky a je zde prostě fajn.

Ticho, občas přerušené hlasy ptáčků a nebudou nás rušit ani udýchané plíce, které jinak bývají dost slyšet, když se vyškrábeme na podobně kvalitní vyhlídku, jako je tato. Skoro zadara si budeme vychutnávat příjemný zážitek z dalekých rozhledů a zejména lidičky holdující fotografování si zde přijdou na své a to dokonce za skoro jakéhokoliv počasí, snad vyjma deště. (viz. fotogalerie -"provoz celoročně" ) Z vlastní zkušenosti vím, že dolů, zpátky, se vám nebude chtít.

Toto výletní místo si lze spojit v rámci výletu do Brušperku, kde si po prohlídce třeba zachovalé části větrného mlýnu, historického centra a náměstí, můžeme kdykoli odskočit. Z náměstí se dáme dolů k hlavní silnici, projdeme možná i kolem hospody Na Růžku, pak benzinky, můstkem přes říčku Ondřejnici, ulicí Jožka Matěje, kolem hospody U Hynečků.

Od této hospody se cesta začíná mírně zvedat, projdeme mezi rodinnými domky až k Božím mukám na Svaté vodě, téměř na konci zástavby. Hned za nimi zahneme cestičkou vpravo, že nejsme u cíle poznáme dle toho, že tyto boží muka stráží čtyři vzrostlé lípy a ty naše stromky nahoře jsou ještě v porovnaní s nimi batolata. My musíme ještě ujít asi 400 - 500 m a pokud se nebudeme dlouze kochat krajinou , za chvilku budeme na místě

Při zpáteční cestě je radno se zastavit v Restauraci U Hynečků, kterou jsme frajersky minuli cestou nahoru. Vaří zde totiž dobře a celkem levně, menu za 65 Kč. Lze využit také venkovního posezení. míst tam mají opravdu dostatek - prostě i zde je radost pobýt a jistě se tady budete rádi po túrách pohezkém okolí, vracet.

 

Sovinec - Kopec Sovinec ( 354 m.n.m.)

Kopec Sovinec ( 354 m.n.m.) je součástí Podbeskydské pahorkatiny a zvedá se v prostoru mezi obcemi Fryčovice a Trnávka. Na stráních vrcholku se rozkládají pole, které na severním úbočí přerušuje úzký pruh lesa. Kolem západního úpatí kopce protéká potok Rakovec a podél jeho toku roste malý les. Po jižním úpatí Sovince vede cesta lemovaná švestkovou alejí a spojující obce Trnávka a Fryčovice. Po této cestě byla vyznačena trasa cyklostezky. Na stráních tohoto kopce byla vybudována obora, která slouží k chovu stáda jelenců viržinských.

 

Krnalovický potok

Krnalovický potok pramení na severním úbočí Přední Babí hory ( 586m.n.m.), která se zvedá v severní části Palkovických hůrek. Pramen potoka najdeme v nadmořské výšce 560 metrů. Tok potoka směřuje severním směrem a ve středu obce Fryčovice ústí do řeky Ondřejnice. U východního okraje Fryčovic jsou na toku tohoto potoka vybudovány dva nevelké rybníky. Potok podtéká silniční tah z Frýdku-Místku do Nového Jičína. Větší část toku Krnalovického potoka je v oblasti lesa.